Máme za sebou premiéru, MVP České Budějovice ve třídě štěňat. Sice jsme cvičili a Daisy je doma temperamentní a sebevědomá, ale na výtstavě to bylo úplně jiné, v hale se bála a na koberci zlobila, nechtěla běhat a zalehávala jako borderka honící ovce. Ale přijeli jsme jen trénovat a brali jsme to s humorem, rozhodčí měla svatou trpělivost  a smála se taky. Mezinárodní ostuda a všichni okolo se dobře bavili a vypomáhali pamlsky. Nakonec jsme dostali VN2 , což je velký úspěch, posudky byly přísné. Kdyby se chovala Daisy lépe, mohla být první, jinak se moc líbila. Je to potvora, chvíli to vypadalo jako truc.

a ještě jedna fotka domácí civilní: Demolition man

Daisy Ora Amiko už má 5 měsíců, je stále pěkně divoká a její největší vášní je jídlo. Je pěkně rychlá, máma Axi má co dělat, aby jí dohonila. Axi a Šery se jí snaží vychovávat a my také. Máme přezubeno, snažíme se cvičit aport a postoj a socializovat - chodíme na procházky do velké psí skupiny a Daisy se kamarádí s vlčákem, dogou, vipetem, bíglem a dalšími kámoši, nejmíň se bála toho největšího-psa berňáka.

Axina aportuje půlku dýně:

přeplněný pelech:

Dnešní procházka na sněhu, napadlo asi 20 cm a psům se to moc líbilo:

s paničkou:                                                                                                          "Krindy pindy, kdo mi ukradl přední nohy?" 

něco mě zaujalo, tak pět vteřin stojím v klidu:                                                  s babičkou Cherryl, teď zas nemám zadní:

s mámou Axi:                                                                                                       bába s mámou mi utekly..

Dneska bylo moc hezky, trochu sněhu, slabý mráz a sluníčko. Vyrazili jsme se všemi psy na procházku a bylo to fajn, malá docela poslouchá.

Dostali jsme už zprávy od Doyla z jeho nové rodiny - má se dobře  a zlobí (Daisy zrovna tak.  Ozval se taky Argus s paničkou, moc pěkný pejsek - hrozně to letí, áčkovým "štěňatům" už je sedm!

Argus Ora Amiko:

Doyle Ora Amiko :

A tohle vytvořila Daisy běhěm 5 minut:

Pak všichni odpadli:

Nový rok zahajujeme ve třech psech, Daisy Ora Amiko zůstává doma a snad vychováme další pokračovatelku chovu. Zatím je teda pěkně temperamentní a vychytralá, skáče jako na pérkách. Tento týden zkusíme procházku prvně na vodítku. Obojek zdědila po Axině, ten už párkrát měla na sobě.  Má také nového kámoše, do širší rodiny přibyl královský pudl jen o tři týdny starší než Daisy - to jsou boje. Další kámoška už musí být opatrná - půlroční štěně dogy už je v jiné váhové  a velikostní kategorii.

Na Silvestra odešel pejsek Doyle k novým páníčkům - rodině s dětmi, pán dostal pejska k narozeninám a byl parádně překvapený, protože se podařilo dárek utajit to poslední chvíle. Pejska si vždycky přál a jeho známí mají taky goldena, tak se Doylík bude mít fajn. Ale stejně je to pokaždé smutné loučení.

Daisy si ještě občas cucne a trpělivá máma jí nechá, tu malou surovečku nebo surovkyni, jak praví spisovatel (Čapek: Dášeňka)..

a totéž místo po akci:

poslední fotečka Doylíka:

Rico Nagato:

Daisy hryže ucho: